03 Zář

V jakém věku pít víno?

BLONDEPřed více než 2000 lety slavný lékař Hippokrates prohlásil:

„Chlapci do 15 let nemají pít ani kapičku vína…
Pak do 30 let mohou lidé vína sice trochu užívat, ale jen s mírou.
Před opíjením se musí mladý muž zcela chránit.
Pokud někdo překoná 40 let, pak smí, kromě jiných božstev, která vzývá, pozvat i Dionýsa k rozjařilé slavnosti starých.
Dionýsos dovoluje lidem léčivý prostředek proti temné starobě, což je víno, takže opět omládneme a zapomeneme na těžké myšlenky.“

V naší době se ve věku 40 let nedá mluvit o starobě, vnímání staroby je pro nás posunuto o pár desetiletí na pozdější věk. Nicméně jak doporučuje profesor Milan Šamánek ve své knize VÍNO NA ZDRAVÍ, tak preventivní každodenní střídné pití vína u mužů by mělo začínat velmi brzy, nejlépe mezi 20 – 30 lety, protože cholesterol se v cévách ukládá již podstatně dříve a aterosklerotické pláty mohou být v aortě již v dětském věku.

(Zdroj: VÍNO NA ZDRAVÍ, Šamánek Milan a Urbanová Zuzana; ISBN 978-80-87138-17-5)

22 Čvc

Víno v řecké mytologii – Dionýsos II. díl

Dionysos-IIDionýsos, řecký bůh vína, byl bůh mocný. Svým třtinovým prutem se šiškou na konci (tzv. thyrsem), dal z tvrdé skály vytrysknout pramenu vody, vína i mléka, ba i z vyschlého dřeva tkalcovského stavu vykouzlil proudy vína, mléka a nektaru.

V Aténách byly na jeho počest provozovány tragédie a komedie a tyto slavnosti se staly svátkem všech Řeků na pevnině i v osadách. Velké čili městské Dionýsie koncem března byly vedle Panthenaí největší slavnosti aténské.

Jedna z pověstí o původu vinné révy vypráví, že Dionýsa přepadli jednou uprostřed nevinné hry Titáni, nepřátelé olympských bohů, zaživa ho rozpásali a kusy jeho těla rozházeli široko daleko. Ale Athéna, bohyně moudrosti, našla ještě pulzující srdce, zvedla ho ze země a zahrabala v půdě. Ze srdce prý vyrostl keř vinné révy, který nikdy nevyhyne.

(Z knihy ALKOHOL JAKO LÉK, Filip Jenč a kolektiv; foto: Dionýsos, převzato z www.leccos.com)

11 Čvc

Víno v řecké mytologii – Dionýsos I. díl

DionysosZ řecké mytologie známe několik pověstí o Dionýsovi, bohu vína. Tyto pověsti tvoří základ pohanského mýtu, který je nedílnou součástí historie vína.

Dionýsos přišel do Řecka z Thrákie, kde měl jména Sabazios, Bassareus, Bakchos, Lyasios (dárce osvobození od starostí) a kde byl uctíván jako bůh bujného rostlinstva. V Řecku, kde se jeho kult rozšířil v 7. a 8. století př. n. l., se stal bohem vína a dostal jméno Dionýsos.

Podle obecné tradice narodil se Dionýsos jako syn Dia a Semely, jedné ze čtyř dcer krále Kadma. Když dospěl, procházel se svou družinou celou zemí a spatřil v Lydii krásného satyra Ampela (ampelos – vinná réva). Vzal ho do své veselé družiny Satyrů a Mainad, oblečených do kozích, srnčích a liščích koží.

Za zvuků píšťal, bubínků a rolniček s nimi putoval po horách a lesích a v bujném veselí a smíchu se oddával radostem, rozkoším a rozpustilým kouskům. Když pak Ampelos spadl ze splašeného býka, nasypal Dionýsos kolem jeho mrtvého těla růže a lilie a nepřestával žalostně naříkat. To pohnulo otcovým srdcem Diovým natolik, že proměnil Ampela ve vinný keř, který dává nektar i ambrózii a voní ze všech květů nejlépe.

Tímto darem ušlechtilé vinné révy se Dionýsos uspokojil. Pěstoval ji, dodávala jemu i jeho průvodu slastné nadšení. Proto byl zván Lyaios (latinsky Liber) – tj. osvoboditel, který blahodárně působí na tělo i na duši a plaší smutek a starosti.

V Aténách byly na jeho počest provozovány tragédie a komedie a tyto slavnosti se staly svátkem všech Řeků na pevnině i v osadách. Velké čili městské Dionýsie koncem března byly vedle Panthenaí největší slavnosti aténské.

Dionýsos byl bůh mocný; svým třtinovým prutem se šiškou na konci (tzv. Thyrsem), dal z tvrdé skály vytrysknout pramenu vody, vína i mléka, ba i z vyschlého dřeva tkalcovského stavu vykouzlil proudy vína, mléka a nektaru.

(Z knihy ALKOHOL JAKO LÉK, Filip Jenč a kolektiv; foto: Dionýsos na mozaice z Antiochie, převzato z www.cs.Wikipedia.org)

24 Čvn

Vínem proti mozkové mrtvici

vino-cerveneMozková mrtvice představuje velmi závažný zdravotní problém, jenž je podle počtu téměř 300 000 pacientů navštěvujících lékaře i podle téměř 30 000 pacientů s novým případem mozkové mrtvice (údaj z roku 2007 ÚZIS), ještě naléhavější než srdeční infarkt.

Bylo jednoznačně prokázáno, že pití malého množství alkoholu snižuje riziko vzniku mozkové mrtvice. Americká kardiologická společnost ukázala až dvojnásobné snížení výskytu mozkové mrtvice a u 22 000 mužů bylo prokázáno tako významné snížení rizika. Podle dalších dvou amerických studií došlo ke snížení rizika mozkové příhody u první na polovinu a v druhé, již z roku 1997, až o 55 %.

(Zdroj: VÍNO NA ZDRAVÍ, Šamánek Milan a Urbanová Zuzana; ISBN 978-80-87138-17-5)

11 Čvn

Je zdravější bílé nebo červené víno?

blondePřes jednoznačný názor, že pití malého množství vína působí preventivně proti rozvoji aterosklerózy, srdečnímu infarktu a mozkové mrtvici, zůstává otevřena otázka, zda riziko nemocnosti a úmrtnosti snižuje více bílé nebo červené víno.

Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc., FESC. a Doc. MUDr. Zuzana Urbanová, Csc., zveřejňují ve své knize VÍNO NA ZDRAVÍ výsledek své studie, při které chtěli porovnat vliv bílého a červeného vína domácího původu na vybrané rizikové faktory aterosklerózy. Hodnotili hladinu příznivého faktoru, kterým je HDL-cholesterol a také hladinu nepříznivého LDL-cholesterolu a triglyceridů.

Z jejich studie vyplývají jednoznačné závěry, že každodenní střídmé pití bílého moravského vína (ve své studii pracovali s víny ze znojemských lokalit), má jednoznačně příznivý vliv na rizikové faktory aterosklerózy, a tím na výskyt i úmrtnost na srdeční infarkt, mozkové mrtvice, průběh hypertenze a na výskyt množství i průběh srdečních komplikací cukrovky i dalších cévních onemocnění, a ve svém důsledku i celkové úmrtnosti.

Výsledky také ukázaly, že je zdravější pít moravské bílé, než červené víno.

Zda je zdravější bílé nebo červené víno záleží také samozřejmě na tom, odkud víno pochází, na frekvenci pití, pití spolu s jídlem, denní období, složení stravy a celkový životní styl.

Pijte tedy nejlépe takové víno, které máte rádi a které Vám chutná a připijte si na zdraví!

03 Čvn

Víno v lékařství

sklenka-cerveneho-vinaSlavný lékař Hippokrates z Kosu (460-370 př. n. l.) tvrdil, že „Víno je věc podivuhodně vyhovující člověku jak zdravému, tak nemocnému, budiž však podáváno ve správné míře podle tělesné stavby jednotlivce.“ Dále říkal, že víno může zahnat horečku, desinfikovat a krýt rány a působit močopudně.

Rituál vína u židů a později u křesťanů vycházel také zřejmě z rozpoznání jeho příznivých zdravotních vlivů. Strořecký výraz pro víno „nektar“ znamená v překladu „uniknout smrti“.

Pití vína se uplatňovalo v prevenci různých chorob. V době, kdy téměř všechny zdroje pitné vody byly znečištěny a obsahovaly nebezpečné bakterie, umírali naši předkové houfně na střevní infekce, jakou jsou dysenterie, tyfus a cholera. Jedinými bezpečenými nápoji byly nápoje připravené kvašením, které neobsahovaly bakterie a neohrožovaly obyvatele střevní infekcí. Proto bylo méně nebezpečné pití vína, které bakterie neobsahovalo, než pít znečištěnou vodu.

(Zdroj: VÍNO NA ZDRAVÍ, Šamánek Milan a Urbanová Zuzana; ISBN 978-80-87138-17-5)