11 Čvc

Víno v řecké mytologii – Dionýsos I. díl

DionysosZ řecké mytologie známe několik pověstí o Dionýsovi, bohu vína. Tyto pověsti tvoří základ pohanského mýtu, který je nedílnou součástí historie vína.

Dionýsos přišel do Řecka z Thrákie, kde měl jména Sabazios, Bassareus, Bakchos, Lyasios (dárce osvobození od starostí) a kde byl uctíván jako bůh bujného rostlinstva. V Řecku, kde se jeho kult rozšířil v 7. a 8. století př. n. l., se stal bohem vína a dostal jméno Dionýsos.

Podle obecné tradice narodil se Dionýsos jako syn Dia a Semely, jedné ze čtyř dcer krále Kadma. Když dospěl, procházel se svou družinou celou zemí a spatřil v Lydii krásného satyra Ampela (ampelos – vinná réva). Vzal ho do své veselé družiny Satyrů a Mainad, oblečených do kozích, srnčích a liščích koží.

Za zvuků píšťal, bubínků a rolniček s nimi putoval po horách a lesích a v bujném veselí a smíchu se oddával radostem, rozkoším a rozpustilým kouskům. Když pak Ampelos spadl ze splašeného býka, nasypal Dionýsos kolem jeho mrtvého těla růže a lilie a nepřestával žalostně naříkat. To pohnulo otcovým srdcem Diovým natolik, že proměnil Ampela ve vinný keř, který dává nektar i ambrózii a voní ze všech květů nejlépe.

Tímto darem ušlechtilé vinné révy se Dionýsos uspokojil. Pěstoval ji, dodávala jemu i jeho průvodu slastné nadšení. Proto byl zván Lyaios (latinsky Liber) – tj. osvoboditel, který blahodárně působí na tělo i na duši a plaší smutek a starosti.

V Aténách byly na jeho počest provozovány tragédie a komedie a tyto slavnosti se staly svátkem všech Řeků na pevnině i v osadách. Velké čili městské Dionýsie koncem března byly vedle Panthenaí největší slavnosti aténské.

Dionýsos byl bůh mocný; svým třtinovým prutem se šiškou na konci (tzv. Thyrsem), dal z tvrdé skály vytrysknout pramenu vody, vína i mléka, ba i z vyschlého dřeva tkalcovského stavu vykouzlil proudy vína, mléka a nektaru.

(Z knihy ALKOHOL JAKO LÉK, Filip Jenč a kolektiv; foto: Dionýsos na mozaice z Antiochie, převzato z www.cs.Wikipedia.org)